Stavební firma je firma, která své podnikání zaměřuje na oblast stavebnictví. Z toho vyplývají její specifika. Zaměstnává kromě vedení firmy zpravidla různé řemeslníky. Je závislá mimo jiné na počasí, její ekonomiku ovlivňuje sezónnost prací.
Stavební zákon
Stavební zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost.
Zákon dále upravuje ve věcech stavebního řádu zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb.
Stavební zákon upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb, ochranu veřejných zájmů a některé další věci související s předmětem této právní úpravy.
Stavební míchačka je obecné označení specializovaných stavebních strojů, konstruovaných za účelem mísení betonových směsí, malt, nebo jiných materiálů.
Míchačky se rozlišují podle způsobu míchání na spádové, nebo s nuceným mícháním:
Spádové míchačky jsou převážně v provedení bubnovém a liší se hlavně ve způsobu vyprazdňování. Vyprazdňování se provádí překlápěním, zpětným chodem nebo rozevřením bubnu (obvykle u větších míchaček od obsahu 3000 litrů). Míchání se provádí otáčením bubnu ve kterém jsou umístěny lopatky nebo spirála.
Míchačky s nuceným mícháním jsou v provedení horizontální a vertikální. U horizontálních míchaček buben stojí a v něm se otáčejí ramena na kterých jsou umístěny míchací lopatky. Ve vylepšeném provedení je na jednom rameni tzv. virgl což jsou další dvě menší ramena které se otáčejí v protisměru a zlepšují promíchávání.Vertikální míchačky jsou obvykle dvou hřídelové nebo jednohřídelové.
Míchačky kontinuální jsou zvláštním druhem těchto strojů, jsou v provedení bubnovém nebo dvou hřídelovém.
Stavební lavička je pomůcka pro zajištění vytyčovacích prvků na staveništi. Rohy stavby, které geodet před zahájením stavby vytyčí pomocí kolíků, jsou totiž většinou po zahájení výkopových prací zničeny. Lavičky se tudíž zřizují před zahájením vlastních výkopových prací ve vzdálenosti minimálně 1,5 až 2 metry od líce budoucí stavby nebo výkopů. Lavička musí být postavena kolmo k vytyčovacímu směru, výškově by měly být všechny lavičky v jedné rovině (pokud možno ve výšce podlahy prvního nadzemního podlaží). Lavičky se zhotovují ze dřeva a skládají se z kůlů dobře zaražených do půdy, na které se pak z vrchu přibíjí prkno zhruba 26 mm silné a 180 mm široké na plocho (na ležato). V současnosti se však častěji prkna přibíjejí na stojato (pak stačí šířka prkna 80 – 120 mm) a na kolíky se tak připevňují ze strany. Samozřejmostí je, že prkna musí být přibita na kolíky tak, aby byla vodorovná. Stavební čára se dříve na lavičky přenášela pomocí dvou olovnic, které byly vyváženy přesně nad body na stavební čáře a poté se k nim posunoval přes lavičky napjatý drát nebo šňůra. Ve chvíli, kdy se drát nebo šňůra dotkly olovnic, se na lavičkách vyznačila drátěnkou, hřebíkem, barvou či zářezem jejich poloha. V současnosti se pro přenášení jednotlivých stavebních linií používají většinou teodolity nebo totální stanice. Na lavičkách se kromě stavební čáry vyznačují značkami (drátěnky, hřebíky) šířky základů, šířky suterénních případně i přízemních zdí. Při vytyčování skeletové (sloupové) stavby se na lavičce vyznačí pouze osy pilířů nebo sloupů. U rohu budoucího objektu stavíme zpravidla tzv. rohovou lavičku, pro střední zdi nebo střední řady sloupů se zřizuje lavička samostatná.